Česká finanční poradenská a.s.
Vodařská 232/2
619 00 Brno - Horní Heršpice
IČ: 45274070

Založeno 1992

Drogy – nabídka a poptávka

 

Právní řád České republiky vytváří v oblasti drog z hlediska ekonomie naprosto nelogickou situaci, kdy poptávka je plně legální (držení malého množství) a nabídka je zcela nelegální (produkce a distribuce).

 

Jaký je zde objem trhu, který v případě legální poptávky vždy bude existovat v neztenčené míře a sám si vždy vynutí nabídku?

Různé zprávy Národního protidrogového úřadu a protidrogových organizací se s mírnými rozdíly shodují na počtu 40.000 problémových uživatelů drog (např Národní monitorovací středisko).

Vycházejme z odhadu, že takovýto uživatel potřebuje alespoň dvě dávky týdně s cenou 500,-Kč, měsíčně tedy vydá za drogu 4.000,-Kč. Po vynásobení dostaneme roční trh v objemu 1,9 mld.Kč.

Dále musíme vzít v potaz rekreační uživatele. Řekněme, že je jich 5x více a měsíčně utratí v průměru pouze 1.000,-Kč za drogu. Roční objem poptávky je zde tedy pak celkově 2,4 mld.Kč.

Dovolím si tvrdit, že tato čísla jsou značně podhodnocená (nebál bych se je ani zdvojnásobit). Lze tedy říci, že roční objem legální poptávky po drogách je v naší republice minimálně 4,3 miliardy korun.

 

Objem legální nabídky drog je 0,-Kč.

 

Důsledek je známý a nevyhnutelný – černý trh.

Vzhledem k velikosti trhu se nutně vždy najde někdo, kdo podstoupí riziko represe a výrobu a dodávku zájemci zajistí. Žádné potírání výrobců a distributorů ze strany státní moci tomu nemůže zabránit. V případě zrušení jakéhokoli dodavatele bude tento v reálném čase nahrazen jiným.

Ekonomická pravidla jsou zde zcela jasná a jejich aplikace nevyhnutná.

 

Ekonomické důsledky pro stát jsou obrovské. Můžeme si je rozdělit do čtyř základních skupin:

-          náklady na potírání výroby a distribuce

-          náklady na léčbu uživatelů drog

-          náklady na potírání trestné činnosti uživatelů drog prováděné za účelem získání financí na nákup drogy (a škody s tím spojené)

-          ušlý zisk z daňových příjmů v případě legalizace obchodu

 

Tento stav mohl vzniknout jen jako výplod naprosto iracionálního jednání a rozhodování politiků podpořeného pseudohumanismem a politickou korektností. Vychází se z premisy, že zlý je ten dodavatel (dealer) a hodný spotřebitel (feťák) jen užívá a potřeba mu pomáhat a léčit jej.

Toto tvrzení se jeví jako nesmyslné i s ohledem na trestnou činnost spojenou s drogami. Počet trestných činů „výroba a distribuce“ činí méně něž 1% celkové trestné činnosti uživatelů drog. Vycházíme z údajů Pavla Písaře a jeho práce z roku 2006:

 

Typ trestné činnosti                                                           Počet TC               Spácháno uživateli            Podíl (%)

Krádež prostá                                                                     162 139                               32 891                   20,3

Krádež vloupáním                                                             64 695                                   6 384                    9,9

Zanedbání povinné výživy                                               13 094                                   1 654                     12,6

Nedovolená výroba a distribuce drog (§ 187 TZ)       2 301                                    1 424                     61,9

Neoprávněné držení platební karty                                               5 510                                     878                       15,9

Zpronevěra                                                                         4 005                                    859                        21,5

Loupež                                                                                5 931                                     809                       13,6

Porušování domovní svobody                                        2 540                                    351                       13,8

Úmyslné ublížení na zdraví                                             7 180                                    289                       4,0

Podvod                                                                                6 752                                     159                        2,3

Omezování a zbavení osobní svobody                         457                                       116                        25,4

Vydírání                                                                               1 786                                     76                           4,3

Vražda loupežná                                                                               39                                          1                             1,5

Celkem                                                                                276 429                               45 890                   16,6

 

Tento stav má z hlediska ekonomického jediné řešení – zrovnoprávnit nabídku a poptávku. Toho můžeme dosáhnout dvěma cestami:

1)      legalizovat výrobu a prodej – legalizace nabídky

2)      postavit mimo zákon držbu a spotřebu- kriminalizace poptávky

 

Toto lze jistě udělat selektivně pro určitý druh drog, ale není nic mezi tím.

 

Legalizací nabídky stát získá kontrolu nad trhem (licence, státní kontrola kvality zboží…), získá dodatečné daňové příjmy a sníží náklady na potírání.

Kriminalizací poptávky dosáhne radikálního snížení objemu trhu, nákladů na prevenci, nákladů na potírání kriminality a s ní spojených škod, snížení nákladů na léčbu (ostatně, i dnes bych doporučoval vyjmout náklady na léčbu důsledků užívání drog z veřejného zdravotního pojištění).

 

Pokud některé z těchto řešení stát nepřijme, pak zbývá pouze jedna další ekonomická otázka: kdo má zájem na existenci tohoto černého trhu, kdo z něj profituje a ovlivňuje politiku ve svůj prospěch?

 

V této věci byla již pochopitelně napsána řada zajímavých studií studentských prací, například Marta Gryčová na VŠE, dnes lze tuto finanční oblast dokonce studovat, ale bohužel to stále nic nemění na iracionálním chování státu v této oblasti.

 

Asi bychom se měli opravdu začít ptát nahlas: čí je to byznys?

 

 

 

Autor: CLZ