Česká finanční poradenská a.s.
Vodařská 232/2
619 00 Brno - Horní Heršpice
IČ: 45274070

Založeno 1992

Regulace kurzu koruny aneb CUI BONO

 

Člověk nevzdělaný v ekonomii to zřejmě ani nepostihl. Tímto vzděláním postižení jsou však dnes vystaveni značnému utrpení. O ziskovosti našich firem, které exportují, rozhoduje již třetí rok oslabování koruny prováděné intervencemi ČNB na měnovém trhu. Že to je věc z arzenálu totalitních nástrojů je všem zřejmé. Dovolání však není. Udělala to naše nezávislá centrální banka s vlastní kapacitou  tuto pitomost vědecky  zdůvodnit. Prostý politik už  vůbec  nemá  výhrad. Vždyť to prý pomáhá zaměstnanosti  a konkurenceschopnosti českých firem, rozuměj firem z Čech.

 

Nechci se připojit k těm, kteří se pokoušejí věc důkladně vysvětlovat a seriózně oponovat. Chci jen užít si stále trvající svobody slova a pobavit se nad pošetilostí úředníků, kteří nás za státní mzdu přesvědčují o něčem, čemu sami  nemohou věřit. Přitom předpokládám, že jejich svědomí trpí jen za vlastní pochybení. Že to nemají zlehčeno hájením se, že vše byl o jen vykonání rozkazu shora….

 

V letech 2007 – 2013 jsem ve firmě se sto zaměstnanci a obratem přes 100 milionů korun řešil kurzové riziko na základě běžného sledování vývoje kurzu na trhu. Exportovali jsme projektové práce na základě kontraktu v EUR a naše náklady byly vesměs v korunách. Úhrada vlastních výkonů a subdodávek přitom probíhala každý měsíc, ale příjem z fakturace byl podle projektových majlstounů vždy po řadě měsíců. Krásný příklad vysokého kurzového rizika. Že by mi snad pomohl stát?

 

Postupně jsme se naučili odhadovat vývoj kurzu s ohledem na specifiku  našeho zboží  a pracovat s forwardem. Věděli jsme společně s naším bankéřem, že kurz je relativně stabilní až na den, kdy si Škoda VW přijde do banky směnit svá Eura za miliardy Kč pro potřeby výplaty mezd a českých subdodavatelů. Tržní princip fungoval a výkyvy byly přes probíhající světovou finanční krizi odhadnutelné. Sledovali jsme i pravidelné čtvrtletní prognózy ČNB. Také v nich se opakovaně potvrzoval trend k mírnému posilování koruny. Obava byla spíše z urychlení tohoto posilování.

 

Prognóza kurzu CNB z 1.8.2013

ukazatel

   rok    

ve výši

kurz CZK/EUR

2013

25,7

2014

25,6

2015

25,2

 

 

Oslabení koruny proti dramaticky slábnoucímu Euru bych dokázal pochopit, kdyby česká ekonomika stála na exportu uhlí. Dnes nenápadně ohlašované ukončení intervencí by to jen dokazovalo. České uhlí už není prodejné ani s intervencemi a OKD vyhlašuje bankrot.  Komu  tedy prospělo zavedení intervence a komu dnes prospěje její ukončení? Určitě to není česká ekonomika představovaná českými podnikateli a českými zaměstnanci.   Jsou to státem favorizovaní hráči, kteří jsou předurčeni na našem trhu zvítězit a své vítězství si předplatili. Zatím je jasné jen jedno. Jsou to velcí exportéři. Pro ně je prováděna tato manipulace trhem s použitím finančních zdrojů centrální banky.

 

Vysvětlení této věci bude za padesát let prosté. Tak jako je dnes prosté vysvětlení něčeho podobného z roku 1939. Platnou měnou byla v té době u nás říšská marka a zároveň koruna. „ V důsledku toho bylo také třeba stanovit vzájemný kurs. Podle názoru odborníků byl v dané době nejvýše šest až sedm korun za jednu marku. Ale okupanti rozhodli jinak a oficiálně určili kurs 1:10. Tak se škrtem pera všichni Němci, kteří nakupovali v protektorátu, obohatili o jednu třetinu.“ (Gebhart, Kuklík, Dramatické a všední dny protektorátu. Praha 1996)

 

To, že stát není subjektem trhu rozhodujícím o prodejnosti zboží, není  potřeba diskutovat. Má proto své hranice i státní ovlivňování konkurenceschopnosti prostřednictvím manipulace tržními nástroji. Měnový kurz je parametr reálného trhu a odráží reálnou konkurenceschopnost. Manipulace s reálným parametrem trhu může krátkodobě konkurenceschopnosti pomoci. Je to však  stejné jako při drogovém dopování. Droga organismus nejprve urychluje a aktivizuje, ale v další fázi destruuje a  deformuje. Není možný ani  návrat  do původního stavu.

 

K vysvětlení stačí nalistovat stať mého milovaného pana profesora Karla Engliše „Přiměřený kurz měny“ v Lidových novinách z 21. června 1936. Zde praví: „ Nabízí se myšlenka snižovat kurz měny, chceme-li oživit náš vývoz a vytvářet aktivní obchodní bilanci. Brzy by se však ukázalo, že stát nemůže touto cestou libovolně určovat svou hranici soutěživosti, protože kdyby překročil určité meze, objevil by se mu nutně inflační proces v cenové hladině a v soustavě hospodářských čísel, který by zase paralyzoval onu „láci“ pro cizinu, která byla dosažena snížením kurzu měny:  hranice soutěživosti by se zpětně snížila k určitému bodu zrovna tak, jako by  byl místo toho zpětně zvýšen kurz měny…“

 

Z historie je odpověď na otázku cui bono jasná. Dnes je nám předkládáno, že prospěch má celá naše ekonomika.   Kdo je naše česká ekonomika? A kolik škody a komu ČNB nadělala? To se pozná brzy po ukončení intervence. Centrální banky vždy ekonomiku chránili před inflací. Dnes po ní touží.  Tak jí budou mít. A ti, co zbohatli díky intervencím, zavřou svůj krám a oddají se golfu a meditacím na svých golfových hřištích. Ty si pořídili namísto investic do inovací a zefektivňování výroby.

  

Viktor  Kalous, 25.8.2016